Snad 2 roky jsem mluvila o tom, že chci sama vycestovat do zahraničí, nejdřív to byla reakce na určitou situaci v mým životě, kdy jsem měla pocit, že potřebuju být chvíli sama, daleko od všeho, získat odstup a nadhled. Postupem času tenhle pocit přešel, ale touha vydat se sama do zahraničí a zjistit, jestli to zvládnu, mě neopustila. Nejdřív jsem chtěla jet sama do Itálie ale nakonec jsem si řekla, že pro začátek by to chtělo něco blíž a moje volba padla na Budapešť. Budapešť o Vánocích. Dva roky jsem se toho držela. Jeden rok už jsem dokonce měla zamluvený ubytování, ale nakonec jsem vycouvala. Z mnoha důvodů. Jedním z nich byl asi i strach jestli to zvládnu. Další rok jsem se tý představy pořád držela a tak jsem na konci léta zamluvila ubytování a na začátku prosince jsem skutečně odjela. Já vám říkám. To bylo snad nejlepší rozhodnutí v mým životě. I teď, skoro po roce mě úplně hřeje u srdce když si na to vzpomenu nebo koukám na fotky a zároveň bych se tam strašně chtěla vrátit. Ale teď k samotný Budapešti.
Do Budapeště se můžete dostat různými způsoby, já zvolila vlak. Přišlo mi to jako nejjednodušší varianta, můžete se kochat z okýnka (u hranic Slovenska a Maďarska jsem se kochala pomalu s otevřenou pusou, když se přede mnou rozprostřela Dunaj, všude kolem byly kopce a všechno bylo ještě navíc zasněžený) a navíc si možná odnesete i nějakou vtipnou historku se spolujezdci. Já například na cestě zpátky jela s jednou rodinou, kteří bydleli v Maďarsku ale asi některý z rodičů měl kořeny na Slovenku a tak se se mnou bavili slovensky a průvodčí si asi myslel že jsem součást rodiny a ani po mě nechtěl jízdenku, a to nás kontroloval několikrát, tak jsme si dělali srandu že jsem asi neviditelná. Z Prahy jezdí přímé vlaky do Budapeště, takže ani nemusíte nikde přestupovat. Cesta trvá 6 hodin a já jsem platila 550 kč za jednu jízdu. V Budapešti máte dvě možnosti, kde můžete vystoupit, já vystupovala na zastávce Nyugati pu, což je také konečná, ale to samozřejmě závisí na tom, kde bydlíte.
Čímž se dostáváme k ubytování. Já si zamluvila celý byt přes Airbnb, kousek od parku Városliget, kam jsem se nakonec bohužel nestihla podívat, ale přímo v parku najdete Zoo, botanickou zahradu, proslulý lázně, hrad Vajdahunyad a Náměstí Hrdinů. Tohle ubytování můžu určitě doporučit. Stejná jako celá Budapešť má svojí atmosféru, myslím, že obzvlášť v zimě. Byt je v takovým klasickým starým budapešťským domě. Vysoký stropy, jakože vyšší stropy jsem v bytě snad nikdy neviděla, praskající starý topení, malý umělý vánoční stromeček na nočním stolku a výhled z okna do vnitrobloku.
Pořád nemůžu uvěřit, že jsem měla šanci vidět i zasněženou Budapešť. Všechno je krásnější pod tou bílou přikrývkou a Budapešť není výjimkou. S čím jsem ale nepočítala bylo to, že tam bude zima jak na Sibiři. Přišlo mi to úplně paradoxní, že čím víc na jihu jsem byla, tím větší zima tam byla. A Maďarko mám spojený s teplem, takže mráz, který do mě uhodil, když jsem vylezla z vlaku mě naprosto překvapil a nutno říct, že na chvíli i úplně odrovnal. Na chození po Budapešti jsem si vzala botasky, protože to je pro mě nejpohodlnější varianta a věděla jsem, že chci Budapešť projít pěšky, ale taky jsem si moc nepromyšleně vzala kotníkový ponožky a kratší kalhoty, takže mi koukaly holý kotníky, na který koukal nejeden Maďar. Než jsem došla na ubytování, což trvalo dýl než bych čekala nebo chtěla, tak jsem byla už úplně promrzlá. Což odnesly moje chodidla, který asi nastydly nebo nevím a celou Budapešť jsem prochodila v bolestech. Stálo to ale za to.
Na ubytování jsem se zahřála, dala si čaj, nabalila se jak nejvíc to šlo a vydala jsem se ještě objevovat město.
Moje první kroky vedly do kavárny Fekete, kde mají skvělý kafe a kde došlo k prvnímu nedorozumění, kdy jsem nevěděla kolik forintů mám zaplatit :D. Co se týče měny, tak v Maďarsku se platí forinty, ale na trzích často brali i eura.
Potom jsem se spíš už jen tak toulala městem, až jsem došla k Bazilice sv. Štěpána. Pokud jste četli některý z mých minulých cestovatelských článků, tak víte, že kdykoliv mám možnost jít někam na věž, nebo do kopule, tak neváhám ani na vteřinu. A v Bazilice se mi ta možnost naskytla. Přišla jsem tam chvíli před zavíračkou a už se stmívalo, ale o to to bylo ještě krásnější. Všechna světla svítila, ať už vánoční nebo z domovů a střechy byly pokryté bílým sněhem, vzduch byl mrazivý a do toho začal ještě zvon odbíjet celou. Bylo to nádherný. Ať už milujete Vánoce nebo ne, tak vánoční atmosféra vás v Budapešti úplně pohltí. Všude hrají vánoční písničky, světýlka a stromečky jsou na každým rohu, do toho sníh a prostě atmosféra v Budapešti o Vánocích je neuvěřitelná. Dokud to nezažijete, tak to nepochopíte.
Vzhledem k tomu, že už teď jsem se docela rozepsala, tak článek rozdělím do dvou a co všechno jsem viděla další dny, vám napíšu v druhý části, aby to nebylo tak dlouhý.
zahrada.food.blog 