Slovinsko je tak krásný a opravdu poměrně blízko, takže nechápu jak je možný, že jsme se tam podívali až teď. A rozhodně ne naposledy.
Ačkoliv cílem bylo Slovinsko, tak jsme se stavili ještě v Hallstattu v Rakousku, protože by byla škoda Rakouskem jen projet že jo. Hallstatt je krásný historický městečko, který obklopují hory a jezero, protéká jím nádherná průzračná řeka a dokonce tam je vodopád. Ale bohužel je to dost velký turistický cíl, takže musíte být připraveni na davy. Když ale sejdete z hlavní silnice, tak je tam najednou poměrně liduprázdno. Velký plus je, že po celém městě jsou pítka s ledovou horskou vodou, která vás hlavně v létě krásně osvěží.
Pokud půjdete nahoru ke hřbitovu a kostelu, tak si dejte pozor na kamenité schody, které jsou už dost ošoupané a kloužou jako blázen a na kterých jsem samozřejmě uklouzla, rozbila si foťák, což se neobešlo bez breku, a ještě si jako suvenýr odvezla snad největší modřinu jakou jsem v životě měla, což vzhledem k tomu, že byla na zadku a velkou část následujících dní jsme strávili v autě, nebylo úplně ideální :D.
Smůla se nás držela i po zbytek dne a v Alpách nás stihla buřina snad s největším krupobitím jaký jsem kdy zažila. Šílený počasí se nás samozřejmě drželo celý roadtrip, obří vedra vyvolávaly ještě větší bouřky a nejednou to vypadalo jako konec světa.
Naším dalším cílem bylo jezero Bled, což je asi nejznámější jezero Slovinska, nad kterým se tyčí hrad a uprostřed je ještě ostrůvek s kostelem. My ten den už toho měli plný kecky, tak jsme se jen prošli kousek kolem a jeli na ubytování.
První ubytování jsme měli někde v kopcích, konkrétně jsme bydleli tady, teda ono slovinsko je kopcovatý snad celý, ale tady jsme bydleli někde úplně na samotě, na kopci a když jsme vylezli ještě víš, tak jsme měli krásný výhled na Alpy a dokonce na nejvyšší horu Slovinska Triglav, po které se jmenuje Triglavský národní park.
Druhý den jsme se sbalili a vyjeli směr Lublaň, kterou jsme původně neměli ani v plánu, ale zjistili jsme, že tam má Nikon obchod se servisem, tak jsme zkusili štěstí, jestli by foťák nešel opravit. No, šel, ale trvalo by to moc dlouho a po debatě s hrozně milým panem prodejcem, mimochodem všichni Slovinci jsou neuvěřitelně milí, jsem odešla se zbrusu novým foťákem, protože měli zrovna slevu 20% na všechny foťáky. Teda ten konkrétní foťák tam zrovna neměli, tak pán několikrát volal, zjistil že ho někde mají na skladě a ještě ten den ho dovezou na prodejnu, takže jsem pánovi dala svoje číslo, šli jsme si projít město a za dvě hodiny už psal, že ho mají. Chápete tu ochotu? To jak na nás byli všichni po celou dobu milí je až neuvěřitelný.
Co se týče Lublaně, tak ta je krásná. Je to čistý, krásně udržovaný město, kterým protéká řeka Lublaňka a opět se nad ním tyčí hrad. Na ten jsme teda nešli, ale podívali jsme se na obří trhy, koupili si čerstvý meruňky a 100% mošt z automatu. Chápete že mají automaty na mošt a ten mošt je ve skle? A hned vedle byl automat na mlíko.
Z Lublaně jsme přejeli na ubytování kde jsme tentokrát strávili dvě noci. Tohle ubytování bylo na konci městečka Golac, který je v podstatě na hranicích s Chorvatskem a opět to bylo na kopci s výhledem na Alpy a rozhodně ho můžu doporučit. Stará se o to strašně milá paní, je tam čisto, neuvěřitelný klid, večer jsme mohli hrát fotbálek a na posteli máte polštář plný levandule, který voní úplně neuvěřitelně.
Poslední den ve Slovinsku jsme se rozhodli navštívit Škocjanské jeskyně, který určitě doporučuju, i když jsem se chvílema bála že na mě spadne krápník. Navíc miluju film Cesta do středu země, takže pro mě to byl zážitek a celý výklad mi přišel hrozně zajímavý. Dovnitř můžete jen s průvodci a nesmí se tam fotit.
Z jeskyně jsme se přesunuli k pobřeží, konkrétně do města Koper. Místní pláž mě ale moc nenadchla a tak jsme se asi po hodině přesunuli na pláž s názvem Fiesa, která je kousek od Piranu a koukáte z ní přímo na Itálii. Z pláže nás ale asi po hodině vyhnala opět bouřka, která se na Slovinsko hnala právě z protější Itálie.
Ačkoliv jsme toho stihli poměrně dost, tak je ještě spousta míst který jsme navštívit nestihli a pro inspiraci vám je sem ještě vypíšu.
- Bohinjské jezero
- Soutěska Vintgar
- Řeka Soča
- Piran
- Slap Kozjak
- Zelenci
- Predjamský hrad
zahrada.food.blog 